|
| |
|
|
Komunikace adolescentů v rodině.
NAVRÁTILOVÁ, Marta
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace dospívajících v rodině. Cílem práce bylo zjistit, jak dospívající komunikují s ostatními členy rodiny, především s rodiči a jaký je jejich subjektivní pohled na tuto komunikaci. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení a charakteristiku základních pojmů této problematiky. V praktické části je pomocí dotazníkového šetření zjišťováno, jak hodnotí adolescenti obsah a formu komunikace v rodinném prostředí.
|
|
|
Střídavá výchova po rozvodu a její vliv na členy rodiny
RUBEŠOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou výchovného prostředí nezletilých dětí po rozvodu manželství jejich rodičů. Zaměřila jsem se na střídavou výchovu, která znamená, že dítě je svěřeno v určitém časovém období do výchovy jednoho rodiče a v dalším stejném časovém období do výchovy druhého rodiče. Institut střídavé výchovy byl zaveden do soudní praxe v ČR v roce 1998 novelou zákona o rodině. Střídavá výchova není stále příliš využívána a názory odborníků na vhodnost střídavé výchovy se někdy liší. Při zajišťování střídavé výchovy jsou kladeny vysoké nároky na rodiče i jejich děti. Cílem práce bylo zjistit, jak střídavá výchova funguje v konkrétních rodinách s nezletilými dětmi školního věku a zda jsou s ní rodiče i děti spokojeni. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké intervaly střídání pobytů jsou nejčastěji využívané a zda má střídavá výchova vliv na docházku do školy a na komunikaci mezi členy rodiny. Zvolenou metodikou byl kvalitativní výzkum, využila jsem metodu dotazování, techniku polořízeného rozhovoru. V rámci výzkumu byly prováděny rozhovory s rodiči a jejich dětmi v pěti rodinách se střídavou výchovou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v oslovených rodinách funguje střídavá výchova již několik let a členové rodiny projevili ve většině případů spokojenost. Při střídání pobytů jsou nejčastěji využívané týdenní intervaly a nejčastějším dnem přechodu dětí od jednoho rodiče ke druhému je pátek. Dále jsem zjistila, že při střídavé výchově lze při spolupráci rodičů bez větších problémů zajistit docházku dětí do školy. Členové rodin se shodli v tom, že jsou schopni spolu dobře komunikovat. Výsledky práce by mohly být využity při poskytování poradenské činnosti rodinám v rozvodu. Informace o zkušenostech s fungováním střídavé výchovy by mohly pomoci dalším rodičům, kteří o této formě úpravy poměrů v rodině uvažují.
|
|
|
Krize současné rodiny - psychosociální aspekty
MIKULOVÁ, Radka
Dnešní manželství a partnerství jsou uzavírána s vědomím, že je lze snadno ukončit. Dávno zmizelo společenské stigma, jež bylo kdysi spojováno s rozvodem, soužití bez svatby je dnes společensky přijatelné, ba dokonce módní. Rozvod je často traumatická, velmi bolestná a dlouhodobé následky zanechávající událost pro všechny zúčastněné. O to více pro děti, které jen těžko chápou co se stalo. Ztráta pocitu jistoty je často doprovázena pocity viny a vlastního selhání. Děti se mohou domnívat, že ony zapříčinily rozchod rodičů. Důsledky stresu se projevují ještě dlouho po rozvodu. Cílem práce bylo zmapovat situaci dítěte v rozvedené rodině. Zjistit dopady rozvodu rodičů na budoucí vývoj dítěte. Zvolenou metodikou byla kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro zmapování problematiky byl nejprve zvolen kvalitativní výzkum, ve kterém byla použita technika rozhovorů s dospělými dětmi, které prožily rozvod rodičů. Pro kvantitativní výzkum bylo použito dotazníkové šetření. Na středních a vysokých školách bylo rozdáno 260 dotazníků, které byly rozděleny na dvě části. První část byla zaměřena na názory týkající se manželství a druhá měla zmapovat situaci dětí, které prožily rozvod rodičů. Na dotazník odpovědělo 54 dětí z rozvedených a 179 dětí z nerozvedených manželství. Cílem kvalitativní části výzkumu bylo zmapovat problematiku rozvodu manželství z pohledu dnes již dospělých dětí. Cílem kvantitativní části výzkumu bylo zmapovat názory studentů SŠ a VŠ na manželství a rodinu. Dalším cílem kvantitativního výzkumu bylo zjistit, jak studenti SŠ a VŠ, kteří prožili rozvod rodičů, vnímají průběh a dopady rozvodu. Nebyl přímo prokázán negativní vliv rozvodu na dětský vývoj. Dotázaní respondenti nepovažují období po rozvodu manželství za tíživou životní situaci. Z výzkumu tedy vyplývá, že rozvod nebo rozchod nemusí být pro dítě vždy katastrofou. Hodně záleží také na osobnosti a odolnosti dítěte. Pokud rodiče dětem otevřeně řeknou, co se děje, dítě se snáze smíří se situací a začne si uvědomovat i světlé stránky.
|
|
|
Poruchy komunikace v rodině. Hodnoty a tabu v křesťanské a "nevěřící" rodině
HORÁKOVÁ, Ivana
Práce se zabývá komunikací, hodnotami a tabu v křesťanské a {\clqq}nevěřící`` rodině s mladým dospí-vajícím jedincem. Teoretická část charakterizuje pojmy jako rodina, nukleární rodina a stručně nahlíží na komunikaci jako sociální jev a dále na komunikaci v rodině. Současně se snaží o vy-mezení pojmu křesťanská a {\clqq}nevěřící rodina`` a také se pokouší v rámci teorie o uchopení hodno-tového systému těchto rodin. Dále předkládá stručnou charakteristiku žádoucích a nežádoucích situací v rodině s dospívajícím dítětem. Praktická část charakterizuje pubescenty a adolescenty z křesťanských a {\clqq}nevěřících`` rodin s jejich oběma rodiči z oblasti Kaplicka a Prachaticka. V současné době nejsou v průměru nijak obzvlášť markantní rozdíly mezi křesťanskou a {\clqq}nevěřící rodinou. Obě tyto skupiny lidí ve spo-lečnosti uvádějí mezi předními hodnotami pracovitost, slušnost, odpovědnost a ohleduplnost. Je zde tedy možnost pozitivního náhledu na současnou rodinu.
|
host ::
RSS.